Období hub

Každoročně s podzimem přichází i období hub. Někdo je jen rád sbírá, jiný si na nich také velice pochutná. Každopádně houby patří mezi specifickou skupinu potravin a jejich vůni, chuť či konzistenci nemá rád každý. Pokud však patříte mezi jejich milovníky, nemusíte se bát, že Vám onemocnění ledvin zabrání v jejich konzumaci. Je jen potřeba vědět jaké zvolit druhy a zpracování.

Houby mají nízkou energetickou hodnotu a podíl bílkovin je cca 5 %. Obsahují mnoho nerozpustné vlákniny, hodně vody a mají tendenci absorbovat škodliviny z prostředí a půdy, proto houby není vhodné sbírat blízko silnic a ve znečištěných lokalitách. Pokud se houby nedostatečně tepelně upraví, mohou způsobovat zažívací obtíže. Také není vhodné je jíst na noc, protože mohou být těžko stravitelné. V kuchyni však mají široké uplatnění. Lze z nich připravit hlavní jídlo (např. rizoto) nebo je použít do polévky. Často v jídelníčku a v receptech nahrazují maso, a proto je třeba hlídat jejich množství v jedné porci. Lze je dusit, vařit, grilovat.

Houby je dobré vždy zpracovat po jejich sesbírání či zakoupení co nejdříve. Nikdy by se neměly skladovat v igelitovém sáčku. Pro jejich uskladnění je vhodné zmrazení nebo naložení do láku a zavaření. Před zamrazením je třeba houby nejdříve tepelně zpracovat, nechat vychladnout a teprve pak dávat do mrazničky. Na sušené houby je potřeba dát si pozor. Stejně jako u ovoce, tak i v případě hub platí, že sušená varianta obsahuje rapidně více draslíku. Vždy je vhodnější použít houby čerstvé. Platí to hlavně u žampionů nebo hlívy ústřičné – tyto druhy jsou pro dietu vhodné a jsou k dostání v běžné prodejní síti téměř celoročně. Současně má člověk jistotu, že pochází z kontrolovaných pěstíren, a neobsahují tak škodliviny ani jiné cizorodé látky.

  • 100 g sušených hub obsahuje 2000 mg draslíku
  • 100 g čerstvých žampionů obsahuje 486 mg draslíku
  • 100 g konzervovaných žampionů obsahuje 127 mg draslíku

Na podzim si člověk může nasbírat čerstvé houby v lesích. Do jídelníčku lidí s onemocněním ledvin patří houby výjimečně – obsahují značný podíl bílkovin.Více bílkovin najdeme v houbách tvrdých (např. hřib). Vhodnější pro dietu jsou např. masák (m. růžovka), bedla, liška. Pak ještě žampiony a hlíva ústřičná – ta má vedle nižšího podílu bílkovin také nižší podíl draslíku, což je pro dietu vhodnější.

Recepty

Rizoto z hlívy ústřičné

Ingredience:
100 g hlíva ústřičná
100 g rýže
30 g cibule
česnek
tymián
sůl, pepř
10 g olej

Postup:
Cibuli pokrájíme a osmažíme na oleji dozlatova. Hlívu pokrájíme na nudličky, nožičky na tenké plátky a přidáme ji k cibuli. Nejprve jí krátce zprudka osmažíme, pak přidáme česnek, sůl, pepř a snítky tymiánu (množství dle chuti), zaklopíme a za občasného promíchání na mírném ohni podusíme cca 5 minut. Podlévat není většinou nutné, hlíva obsahuje tekutiny dost.
Z podušené hlívy vyndáme snítky tymiánu, přidáme vařenou rýži, dochutíme ještě solí, pepřem a případně česnekem.
Před podáváním můžeme dozdobit snítkou tymiánu nebo posypat čerstvě nasekanou lahůdkovou cibulkou či petrželkou.

Energie:
2062 kJ, 10,3 g bílkovin, 13 g tuků, 84,2 g sacharidů, P: 388,2 mg, Na: 802,2 mg,
K: 470,8 mg, Ca: 52,8 mg

Těstoviny s lilkem a žampiony

Ingredience:
100 g rýžových těstovin
50 g žampionů
50 g lilku
50 g cukety
20 g cibule
30 g žluté papriky
15 g olivového oleje
10 g parmazánu
provensálské koření, sůl

Postup:
Těstoviny uvaříme v osolené vodě. Na oleji zpěníme cibuli a přidáme na kostičky nakrájené houby, cuketu a lilek. Ke směsi přidáme papriku a ochutíme kořením. Těstoviny servírujeme přelité směsí a posypané parmazánem.

Energie:
519 kcal, 10,7 g bílkovin, 19 g tuků, 80,4 g sacharidů, P: 286,8 mg, Na: 876 mg,
K: 675 mg, Ca: 200 mg