Líbí se Vám článek?Kdy nízkobílkovinnou dietu spíše nedržet?
Už Hippokrates (460–377 př. Kr.), řečený „otec medicíny“, řekl: „Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék nechť je tvým jídlem.“ Jako dosud neexistuje žádný univerzální všelék, není ani žádná univerzální dieta, která by byla vhodná pro každého. Platí to také o nízkobílkovinné dietě – jsou i situace, kdy může nepřiměřené omezení bílkovin být spíše ke škodě než ku prospěchu.
Příkladem takové situace může být již existující podvýživa. Častou a závažnou příčinou zhoršeného stavu výživy bývají například nádorová onemocnění nebo vleklé záněty. Podvýživu nemusí být úplně snadné odhalit bez odběru krve. Dále se využívá sledování hmotnosti a některých dalších parametrů v čase – třeba obvodu paže. Složitá může být situace u osob s nadváhou, kdy podvýživu maskuje zvýšené množství tělesného tuku. Tento stav se odborně nazývá „sarkopenická obezita“ a pro svého nositelepředstavuje značné riziko.
Někdy na podvýživu upozorní až její komplikace – třeba zhoršené hojení ran, srdeční slabost, častější infekce, apatie, poruchy soustředění nebo průjmy.
Podvýživa se nevyhýbá ani lidem se zhoršenou funkcí ledvin. Může k ní vést samotné onemocnění ledvin – s postupující nemocí dochází ke zhoršování chuti k jídlu a nahromadění zplodin látkové přeměny celkově nepříznivě ovlivňuje fungování organismu.
V pokročilém stádiu onemocnění ledvin jsou poruchy chuti velmi časté. Ke zhoršení stavu výživy však mohou vést i jiné nemoci, třeba špatně léčená cukrovka nebo již zmíněná nádorová onemocnění nebo vleklé záněty.
Při rozvoji podvýživy by mohla nevhodně zvolená nízkobílkovinná dieta vést ke zhoršení stavu. Proto se v každém případě vyplatí poradit se s lékařem. Pokud jsou lidé s nemocnými ledvinami sledováni nefrologem, nemělo by k přehlédnutí podvýživy dojít, protože sledování stavu výživy je součástí nefrologické péče. Lidem s podvýživou pak nefrolog nedoporučí nízkobílkovinnou dietu, ale bude po příčině takového stavu pátrat. Také navrhne způsob, jak stav výživy zlepšit. Ve složitějších případech pak zajistí vyšetření odborníkem na výživu – dietologem, nutricionistou nebo nutričním terapeutem.
Jinou situací, kdy by mohla nevhodně řešená dieta s omezením bílkovin uškodit, je nestabilní cukrovka 1. typu. Lidé s diabetem prvního typu musejí potravin s obsahem cukrů přijímat jen přesně dané množství, jinak by mohlo dojít k prudkému zvýšení hladiny krevního cukru a k vážným komplikacím. Energii z chybějících cukrů pak pomáhají zvýšit bílkoviny ve stravě a není pak tak snadné je v potravě omezit.
Nízkobílkovinná dieta také již není obvykle na místě, pokud bylo zapotřebí začít s očišťováním krve pomocí dialýzy. Po zahájení této léčby se většinou dietní omezení zmírní.
I v případě nízkobílkovinné diety tedy platí, že neexistuje univerzální řešení vhodné úplně pro všechny a že jsou situace, kdy je třeba sestavit individuální dietu šitou na míru.
MUDr. Jan Vachek
