Řecko a řecká kuchyně

Řecko

Řecko je zemí rozkládající se na jihu Balkánského poloostrova a na asi 3 000 ostrovech a ostrůvcích v Egejském a Jónském moři. 80 % povrchu tvoří hory, což z Řecka činí jednu z nejhornatějších zemí Evropy. Nejvyšší horou je Mytikas (2 917 m) v pohoří Olymp. Polovina území je pokryta lesy, které poskytují domov posledním medvědům hnědým a rysům ve východní Evropě.
Řecko je kolébkou evropské kultury, filosofie a dalo světu mnoho moudrosti a poznatků ve vědě i umění. Ti, kteří prahnou po poznání, by neměli minout hlavní město Athény se slavnou Akropolí a Parthenónem, město Delfy zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, klášter Meteora v Thesálii či palác Knóssos na Krétě.
Město Marathón si zase nenechají ujít příznivci vytrvalostního běhu, kteří si mohou na vlastní kůži vyzkoušet nejdelší olympijskou běžeckou trať (42,2 km), kterou do Athén uběhl v r. 490 př. n. l. řecký voják, aby oznámil vítězství Athéňanů nad Peršany v bitvě u Marathónu.
Možnosti obdivování historie a starobylé řecké kultury jsou v této zemi nesmírně široké. Kromě starověkých památek turisté vyhledávají Řecko také jako ideální místo pro odpočinek, lenošení na sluncem zalitých bílých oblázkových plážích s průzračným mořem a jako zemi s vynikající středomořskou kuchyní. Proto patří Řecko každoročně patří mezi hlavní letní turistické cíle.

Řecká kuchyně

Řecká kuchyně – to jsou olivy a olivový olej, čerstvé sýry, zelenina, ryby, šalvěj, tymián, rozmarýn, med, víno, fíky a mnoho dalších výborných a zdravých pochoutek. Z masa je typické hovězí a skopové a rozšířený je také chov koz. Zajímavé ovšem je, že již ve starověkém Řecku byla společnost poučována ve smyslu škodlivosti přejídání a nabádána ke střídmosti. Maso se jedlo jen svátečně, a dokonce zde má svůj původ vegetariánství. Filosofická škola kolem Pythágora odmítala konzumaci masa z přesvědčení, že zvíře je tvor s duší na úrovni bližního. Ani v současné době není pro vegetariány problém najít si v řecké restauraci vhodný pokrm. Zvláštní úctu také Řekové chovali k olivovníkům. Poškodit olivovník bylo dokonce posuzováno stejně jako ublížit člověku.

Typickými řeckými jídly jsou tzatziki, které výborně vyhovují požadavkům nízkobílkovinné diety. Připravují se z jogurtu, nastrouhané a pečlivě vyždímané salátové okurky, dochucené nasekaným čerstvým koprem, utřeným stroužkem česneku, pepřem a solí a zakápnuté olivovým olejem. Podávají se například s čerstvým pečivem. Dalšími vhodnými a zároveň klasickými řeckými jídly jsou rajčata, zapečené papriky plněné rýží či závitky z vinných listů a rýže. Masové pokrmy jsou celosvětově rozšířené, jmenujme například gyros (grilovaná směs vepřového a jehněčího masa na rožni; upečené maso se pak odřezává na talíř nebo se se zeleninou zabalí do chlebové placky), souvlaki (masový špíz) nebo kleftiko (jehněčí se zeleninou). U onemocnění ledvin je jejich konzumace možná, ale je vhodné redukovat porci. Jako sladkou tečku si můžeme dopřát baklavu – řez z několika vrstev listového těsta plněný oříšky a medem. Tento dezert je na přípravu náročný a je dědictvím z dob Osmanské říše. Proto je typický nejen v Řecku, ale i na celém Balkáně, v Turecku a řadě arabských zemích. Za zmínku stojí i řeckénápoje, například Retsina, což je víno s charakteristickou pryskyřicovou chutí, řecký národní nápoj ouzo (pálenka ze zbytků vinných hroznů s aromatickým anýzem a bylinami, po smíchání s vodou se mléčně zakalí) nebo Metaxa (směs pálenky z vína, vína ze sudů po pálence a koření, přesná receptura je ale tajná).

Řecký salát

Řecký salát je jeden z nejgeniálnějších a přitom nejjednodušších salátů vůbec. Je rychle hotový, lehký a přitom zasytí. S kouskem pečiva může být plnohodnotnou večeří.
Recept je na jednu porci, která obsahuje: energie: 958 kJ, 228 kcal, bílkoviny: 8,45 g, sodík: 1 236 mg, draslík: 423 mg, fosfor: 204 mg.

Budeme potřebovat:
- jedno velké rajče,
- asi čtvrtku oloupané salátové okurky,
- hrst černých oliv (doporučuji olivy kalamata s peckou),
- asi čtvrtku menší červené cibule,
- sýr feta (stačí 45 g),
- olivový olej (doporučuji za studena lisovaný, tedy extra panenský),
- malou hrst sušeného oregana.

Zeleninu nakrájíme na menší kostky, cibuli na tenké měsíčky a smícháme s olivami. Navrch položíme sýr feta, zakápneme olivovým olejem (stačí 1–2 lžíce) a v dlaních rozemneme oregano a salát jím posypeme. Podáváme s krajíčkem křupavého pečiva.

Lilková musaka

V originálu je musaka připravována s mletým hovězím nebo jehněčím masem a bešamelem. My si zkusíme připravit jednodušší bezmasou variantu.

Recept je na 6 porcí, 1 porce obsahuje: energie: 993 kJ, 237 kcal, bílkoviny: 9 g, sodík: 325 mg, draslík: 546 mg, fosfor: 209 mg.

Budeme potřebovat:
- 3 středně velké lilky (asi 900 g)
- 2 středně velké žluté cibule,
- 500 g rajčat,
- 2 stroužky česneku,
- velká hrst petrželky kudrnky,
- pepř a sůl na dochucení,
- slunečnicový olej na smažení lilků,
- 4 lžíce olivového oleje,
- řecký jogurt (10 % tuku, 200 g),
- 100 g fety,
- 1 vejce,
- 50 g tvrdého sýra na strouhání (doporučuji sýr parmezánového typu, který udělá křupavou kůrčičku a při vyšší teplotě se netáhne).

Lilky omyjeme, osušíme, nakrájíme podélně na tenké plátky a vyskládáme na plech nebo prkénko. Posolíme a necháme hodinu vypotit (to je důležité, lilky tak ztratí hořkost). Poté je ubrouskem vysušíme, vyždímeme a rychle zprudka osmažíme na oleji z obou stran. Dáme na talířek stranou a ubrouskem vysajeme přebytečný tuk.

Cibuli a česnek nakrájíme najemno. Polovinu rajčat nastrouháme na hrubém struhadle, slupku vyhodíme. Zbylou polovinu nakrájíme na malé kousky nebo plátky, dřevnaté středy vykrojíme. Na olivovém oleji necháme zesklovatět cibulku, přidáme rajčata a minutu mícháme. Přidáme česnek, osolíme, opepříme a minutu ještě restujeme.

V míse smícháme řecký jogurt, vejce, nastrouhanou fetu, tvrdý sýr a opepříme (již není nutné solit, feta je slaná sama o sobě).

Do olivovým olejem vymazané zapékací mísy začneme vrstvit. Na dno poklademe lilek, na něj směs s rajčaty (ne příliš velké množství, musí nám vystačit na několik vrstev), posypeme nasekanou petrželkou a opakujeme v pořadí lilek, rajčata, petrželka. Až takto spotřebujeme všechny suroviny, dáme na 30 minut zapéct do trouby při 180 °C. Poté vyndáme, potřeme směsí z jogurtu, hezky uhladíme a dáme ještě na 15 minut do trouby. Musaku krájíme na čtvercové porce a servírujeme buď samotnou, nebo s pečivem.

Bougatsa

Bougatsa může být sladká s krémem, anebo slaná s masem a sýrem. Sladká se pak podává jako dezert nebo často jako snídaně. Je velmi oblíbená na severu Řecka nebo například na Krétě.

Bougatsu rozkrájíme na cca 20 kousků, 1 kousek obsahuje: energie: 1 238 kJ, 295 kcal, bílkoviny: 5,4 g, sodík: 114 mg, draslík: 117 mg, fosfor: 90 mg.

Budeme potřebovat:
- 4 hrnky polotučného mléka,
- 100 g cukru krystal,
- ½ sáčku vanilkového pudinku,
- vanilkový cukr,
- 100 g másla + malé množství na vymazání pekáčku,
- ½ hrnku krupice,
- 2 vejce,
- 1 žloutek,
- listové těsto (2 balíčky, doporučuji chlazené, již vyválené).

Nejprve smícháme v hrnku pudinkový prášek s asi 150 ml mléka. Ostatní mléko zahřejeme v hrnci s cukrem a přidáme pudink. Udržujeme horké na středním ohni. Vedle si v kastrůlku rozpustíme máslo a až začne pěnit, přisypeme krupičku, ztlumíme oheň a asi minutu promícháváme. Pak přidáme krupičku do mléka a mícháme, dokud mléko nezhoustne v kaši. Odstavíme a necháme chvilku zchladnout. V hrnku si rozšleháme 2 celá vajíčka a po chvilce smícháme s krémem (ten musí být horký, ale již aspoň pět minut odstavený). Předehřejeme troubu na 200 °C. Vymažeme si máslem pekáček (kupovaná těsta jsou obvykle na plech úzká), na dno rozprostřeme těsto a nalijeme na něj krém. Stěrkou rovnoměrně rozetřeme a překryjeme druhým těstem. Nožem zlehka nařízneme porce, ale tak aby náplň nevytékala na povrch (řez na těsto nožem spíše jen nakreslíme). Žloutek ušleháme a potřeme jím vršek bougatsy. Dáme péct na 15 minut, pak troubu vypneme a necháme ještě 10 minut dojít. Podáváme nejlépe ještě vlažné a lehce poprášené moučkovým cukrem.

MUDr. Adéla Hrnčiříková