Draslík – přítel nebo nepřítel?

Draslík je jedním z nejdůležitějších prvků lidského těla, který se nachází především uvnitř buněk. Společně se sodíkem se podílí na vzniku nepatrných rozdílů v elektrickém napětí mezi povrchem a nitrem buňky, které jsou pro život nepostradatelné. S jistou nadsázkou by se dalo říci, že draslík – to je sám život! Chceme pohnout rukou a nervový podnět i svalový stah jsou podmíněny draslíkem, máme z něčeho radost a v mozku se nám přesouvá draslík, vidíme před sebou krásný obraz a opět je to draslík, který nám to umožnil.
Draslík se v živé přírodě nachází převážně v rostlinách, pěstování rostlin ochuzuje půdu o draslík, proto je draslík důležitou součástí všech hnojiv. Hnojíme proto, abychom do půdy vrátili draslík, který spotřebovaly rostliny a poté hospodářská zvířata a my jako jejich konzumenti. Hlavním zdrojem draslíku v naší stravě jsou především ovoce a zelenina: brambory, meruňky, banány, pomeranče, rajčata, fazole, ale i maso, především rybí, a oříšky a semínka.

Význam draslíku

Zásadní význam draslíku pro život se odráží v jeho náročné regulaci. Rozpětí „povolených“ koncentrací draslíku je velmi úzké, pouhých 1,6 mmol/l, od 3,8 do 5,4 mmol/l. S takto úzkými mezemi se jinde nesetkáte. Za hranicemi normálních hodnot nás čekají jen samé komplikace. Bez draslíku se neobejdeme, ale nesmí ho být ani málo ani moc, proto ten titulek, je to přítel, nebo nepřítel?

Kdy se draslík chová jako přítel? 

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze je jednou z nejvíce rozšířených chorob. Mnoho studií ukázalo, že vysoký příjem draslíku v potravě pomáhá při léčbě hypertenze. Čím vyšší byl odpad draslíku v moči (ten je prakticky rovný příjmu draslíku v potravě), tím byl nižší krevní tlak. Mechanismem účinku je jakýsi přírodní diuretický efekt draslíku. Zvýšený příjem draslíku vede ke zvýšenému vylučování sodíku. Proto je pozitivní efekt draslíku maximálně vyjádřený u lidí, kteří hodně solí. Dalo by se říci, že draslík neutralizuje negativní účinek kuchyňské soli. Praktická rada by se dala formulovat asi takto: nejlepší je nesolit, ale když už musíte solit, snažte se alespoň zároveň jíst velké množství ovoce a zeleniny, abyste sůl snadněji vyloučili.

Platí také, že s vyšším příjmem draslíku klesá i riziko nejrůznějších srdečních a cévních onemocnění, jako je srdeční a mozková mrtvice. U pacientů s cukrovkou byl vyšší příjem draslíku spojený s nižším rizikem selhání ledvin. Z tohoto důvodu je doporučený příjem draslíku minimálně 90 mmol/den, to je asi 3,5 g čistého draslíku. Pro představu, to je množství obsažené v 5 větších bramborách pečených ve slupce, vařením oloupaných brambor se draslík ztrácí, louhuje se do vody. Stejné množství draslíku obsahuje asi 1,5 litru pomerančové šťávy, 4 plody avokáda nebo 5 plátků lososího masa.

Draslík v dietě

Naši dávní předkové měli draslíku v dietě nadbytek, jedli převážně rostlinnou stravu s velkým množstvím lesních plodů, semen a oříšků, zatímco soli přijímali málo, byla v našich krajích vzácná. Lidé, kteří se takto stravovali, nikdy vysokým tlakem netrpěli a srdeční infarkt byl ještě za první republiky vzácným onemocněním. Poměr sodíku a draslíku v potravě byl v minulosti zhruba 1:1, dnes je přibližně 5:1 ve prospěch sodíku. V současné stravě převládá sůl průmyslově přidávaná do zpracovaných potravin (uzeniny, sýry, pečivo), naopak příjem ovoce a zeleniny klesá. Množství soli stoupá s množstvím přijatých bílkovin, většina masových a mléčných výrobků je hodně slaná. Snížení množství soli v dietě je jen dalším důvodem proč omezovat bílkoviny.

Současná dieta chudá na draslík nutí ledviny velmi přísně s draslíkem hospodařit. Ukazuje se, že v ledvině jsou silně vyvinuté mechanismy, které „poznají“, kolik draslíku přijímáme, a udělají všechno pro to, aby při nízkém příjmu bylo jen nepatrné množství vyloučené a většina draslíku zůstala zachována v organismu.

Přes všechny pozitivní účinky draslíku nastávají situace, kdy je ho moc a může škodit. 

Chová se jako náš nepřítel. 

Jaké to jsou situace a jak jim předcházet?
Už bylo zmíněno, že téměř všechen draslík, který jsme přijali v potravě, se objeví v moči. To znamená, že ledviny jsou nejdůležitějším orgánem při vylučování draslíku, jen malé množství odchází také střevem. Nadbytkem draslíku jsou nejvíce ohroženi pacienti se selháním ledvin. Dobrá zpráva je, že ledvinám se daří vyloučit draslík i při značně poškozené funkci, kdy vylučování jiných látek vázne. Při troše zjednodušení můžeme říci, že dokud ledviny produkují kolem 2 litrů moče za den, obvykle problém s nadbytkem draslíku nehrozí. Ten se objeví až při poklesu diurézy pod 1 litr za den, to znamená až u pacientů, kteří potřebují dialýzu.

Proč je tedy vysoká hladina draslíku, hyperkalémie, takovým strašákem?

Draslík v krvi často stoupá i při docela dobře fungujících ledvinách vlivem nejrůznějších zevních faktorů. Bohužel tady jsme na vině často my lékaři. Pacientovi předepíšeme v dobré víře lék na vysoký tlak, na srdce nebo na bolest a zapomeneme, že řada léků má schopnost snižovat vylučování draslíku ledvinami a že účinky těchto léků se sčítají. Často je to tak, že jeden lék předepíše internista, jeden revmatolog, jeden praktický lékař, vzájemně o sobě neví, protože pacient zapomene nový lék od jednoho lékaře zmínit v ordinaci druhého nebo na to prostě nezbyl čas, všichni přece někam pospícháme, že?

Občas je to třeba oblíbený Ibuprofen, který si pacient koupí volně v lékárně, a ten je tou poslední kapkou, která zcela znemožní vylučování draslíku a komplikace je hotová. Vysoká hladina draslíku může vyvolat nepříjemnou poruchu srdečního rytmu, která může vést v nejhorším případě až k srdeční zástavě. Jiným příznakem hyperkalémie je brnění v končetinách a svalová slabost.

Co dělat, abychom se takových komplikací vyvarovali?

Na prvním místě je důležité informovat všechny ošetřující lékaře o všech lécích, které pravidelně užívám. Já všem pacientům v naší ordinaci tisknu seznam léků, které mi nahlásili, a chci aby jej měli stále při sobě a v jiných ordinacích požádali lékaře, aby jim tam připsal nový lék, který jim naordinoval. Snažím se motivovat všechny pacienty k aktualizaci seznamu tím, že je požádám, aby den před návštěvou u nás seznam prošli a vypsali u každého preparátu, kolik tablet jim doma zbývá. Taková příprava na návštěvu lékaře zabere sotva pár minut, ale vyplatí se. Jednak se zmenší riziko nevhodné kombinace léků, jednak všichni naši pacienti vědí, že pokud přinesou takto „připravený“ seznam, dostanou u nás recepty na všechny potřebné léky uvedené v seznamu.

Nenutím je chodit pro recept k jinému specialistovi, když to není nutné. Když někdo přípravu zanedbá a chce předepsat všechno bez rozmyslu („vždyť je to jedno, doktore“), tak určitě velkou vstřícnost čekat nemůže. Pokud je příčinou vysoké hladiny draslíku nevhodná kombinace léků, je řešení jednoduché. Vysadit škodlivé léky, ev. nasadit léky, které vylučování draslíku zvyšují, nejčastěji furosemid (Furon, Furorese). Dalším faktorem, který zvyšuje riziko hyperkalémie, je vysoká kyselost krve, nízké pH krve při vyšetření podle Astrupa. Kyselé prostředí vede k tomu, že draslíkové ionty opouštějí buňku a dostávají se do krve. Někdy stačí přidat několik tablet jedlé sody a problém s draslíkem je vyřešen. K tomu, aby ledviny vytvořily alespoň 2 litry moče, je nutné také něco přes 2 litry vypít.

I to bývá často problém a někteří pacienti mají hyperkalémii způsobenou jen nedostatečným příjmem tekutin.

Tady je problém spíše psychologický, pro někoho je požadavek vypít „na povel“ větší množství tekutin nad jeho síly.
Jak tedy povídání o draslíku uzavřít? Draslík je po většinu života náš přítel. Snažme se ho přijímat v potravě co nejvíce, funguje jako spolehlivá prevence mnoha chorob. Nepřítele z něj můžeme udělat my sami, zkreslenými informacemi nebo nepořádkem v užívaných lécích, stejně jako nedostatkem vypitých tekutin. Opravdovým nebezpečím je draslík jen pro pacienty na dialýze, kteří vůbec nemočí. Tam je třeba být opatrný a draslíku v potravě se vyhýbat.

MUDr. Petr Táborský