Pitný režim

Tekutiny jsou neodmyslitelnou součástí lidské výživy. Dostatečná hydratace čili zavodnění těla je klíčové pro to, aby dobře fungovalo a bez problémů probíhala látková výměna. Nedostatek tekutin může mít za následek z počátku únavu, bolesti hlavy nebo podrážděnost. Při dlouhodobém nedostatečném pitném režimu se mohou dostavovat příznaky vážnějších obtíží jako např. suchost kůže, zhoršení kožního turgoru (nedostatek tekutin v kůži), potíže s krevním tlakem aj.

Pro dobrou kondici je důležité nezapomínat na pitný režim i v případě onemocnění ledvin. V případě, že je vylučování moči normální, není nutné výrazně omezovat příjem tekutin v časných fázích onemocnění, tedy ve stadiích 1–4. Když se funkce ledvin zhoršuje, ledviny mohou produkovat méně močí, tudíž je nutné snížit příjem tekutin. Optimální denní příjem tekutin pak vždy určí lékař.

Není dobré pít nárazově větší množství tekutin ve chvíli, kdy se dostaví pocity žízně. Na pravidelnost v pitném režimu je dobré myslet a jako pomůcku si do místnosti nebo na stůl postavit sklenici a lahev s vodou, která pak člověku připomíná, že by měl pravidelně pít.

Základ pitného režimu tvoří vždy voda – nejlépe stolní bez obsahu cukru a chemických přídatných látek. Vždy by měla tvořit minimálně polovinu všech za den přijatých tekutin. Zpestřením každodenního pitného režimu jsou přírodní minerální vody. Při jejich výběru je nutné soustředit se na složení a číst obaly. Minerální vody lze zařazovat, ale pouze ty, co mají nižší obsah vápníku (značený na obale Ca) a sodíku (značený na obale Na). Mezi vody s vyšším podílem zmiňovaných látek patří např. Šaratice, Vincentka, Zaječická, Poděbradka nebo Hanácká kyselka. Na našem trhu jsou k dostání i různé ochucené vody, nejen minerální, ale i stolní. Na paměti by měl člověk mít, že každá slazená ochucená voda v sobě obsahuje cukr, který při častém popíjení nápoje může mít za následek zvyšování tělesné hmotnosti. Slazené vody, limonády apod. by měly být jen doplňkem pitného režimu a nikoli jeho základem.Do pitného režimu patří samozřejmě čaje. Mezi povolené čaje patří všechny druhy čajů, vždy ale ve slabším výluhu. Černý a zelený čaj obsahuje tein, což je velmi podobná látka kofeinu, který je v kávě a má také močopudné účinky. Bylinné čaje a ovocné čaje jsou povoleny bez omezení. I zde platí, že nápoj není nutné výrazně doslazovat.

Mezi další nápoje, které můžeme zařazovat, patří ochucené vody, ovocné šťávy, nektary, džusy apod. U nápojů s vyšším podílem ovocné složky, tedy především u džusů, je třeba vzít v úvahu druh ovoce a sledovat obsah obsažených minerálních látek – především draslíku. Aby se předešlo konzumaci většího množství draslíku z ovocných džusů, je vhodné džusy ředit vodou minimálně 1:1 nebo 2:1. Větší množství ovocných a zeleninových šťáv a 100.

Vhodné nápoje: neochucená stolní voda bez obsahu cukru a přídatných látek, bylinkové, ovocné a černé čaje, náhražky kávy např. Melta či Caro.

Méně vhodné: slazené limonády, alkohol a destiláty, pravidelné pití piva. U pacientů s pokročilým stadiem onemocnění ledvin není vhodné zařazovat větší množství 100% džusů (obsahují draslík).

Nezařazovat: silnou kávu, silné čaje, minerální vody s neznámým složením, větší nebo menší množství tekutin, než doporučí lékař.

Tipy na domácí nápoje

Bylinková limonáda
Do formiček na led si necháme zamrazit ve vodě lístky meduňky a máty. Dle chuti můžeme do každé formičky přikápnout pár kapek citronové šťávy. Zmrzlé kostky můžeme používat pro ochlazení nápoje a libovolně přidávat do sklenic s vodou.

Okurková limonáda
Okurky oloupeme a nakrájíme na kostičky. Citron rozpůlíme a vymačkáme z něj šťávu. Tu dáme společně s nakrájenými okurkami a půl litrem vody do mixéru a rozmixujeme dohladka. Hotovou směs dáme do lednice na půl hodiny louhovat. Poté ji přecedíme do karafy nebo džbánku. Dolijeme zbylou vodou, množství regulujeme podle vlastní chuti.

Mgr. Miroslava Karbanová
nutriční terapeutka