Lehké letní pokrmy
Příroda zařídila naše stravovací návyky podle ročního období celkem jasně. V zimě nás to táhne k horkému čaji a hutným krémovým polévkám, zatímco v horkých letních dnech nás hlad a chuť na teplé a vydatné pokrmy spíše opouští. Teplou bramborovou polévku proto necháme na zimní chumelenice a podíváme se na to, jak si pochutnat v létě a přitom nezatížit nemocné ledviny.
Následující pravidla a doporučení platí samozřejmě po celý rok, ale v horkých letních dnech dochází snadněji a rychleji k únavě, dehydrataci a vyčerpání zásob energie v krvi. Proto, aby nedocházelo k velkému kolísání cukru a minerálních látek v krvi, je potřeba stravu rozdělit do několika denních dávek tak, aby nikdy nedošlo k hladovění a následnému přejídání. Křivka kolísajících hodnot by pak měla velké výkyvy a s nimi by se zvýšilo i riziko poškození ledvin – nebezpečné jsou výkyvy lipidémie (tuky), glykemie (cukry), hyperfosfatémie (hodně fosforu) a hyperkalémie (hodně draslíku).
Když bude jídelníček rozložený (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře) a jídlo bude rozděleno do více menších porcí, tak si můžeme dovolit zařadit i potraviny, které by jinak nepřicházely v úvahu. Příkladem jsou třeba tvrdé sýry, které mají hodně bílkovin a pro ledviny představují zátěž. Velká porce je zakázaná, ale na malou svačinu si ho dopřát můžeme tak, že si opticky pomůžeme struhadlem. Nastrouhaný sýr je načechraný, a i malá porce tvrdého sýra vypadá na nízkobílkovinném pečivu skvěle! Malou porci tělo lépe zpracuje a ledviny tolik nezatíží.
Oběd a večeře jsou dvě hlavní jídla, kdy už očekáváme nějaké to kulinářské umění. Takové hlavní jídlo by mělo být sestaveno ze sacharidů, tuků a kvalitních bílkovin – nesmíme přitom zapomínat na povolené velikosti porcí, a sice 50 g masa po tepelné úpravě (maso, ryba). K večeři pak maso můžeme nahradit výběrem z čerstvých sýrů a tvarohů. Vždycky je třeba myslet na příjem soli, který musí být velmi omezený! Nesmí chybět zelenina, která jídlo odlehčí a příjemně v létě osvěží. Výhodnější je vždy zelenina, kterou lze tepelně upravit. Proto se nenechte mýlit tím, že se zelenina vždy musí jíst teplá a naservírujte si vychladlou dušenou zeleninu. Její výběr je nutné podřizovat hladině draslíku v krvi, na to pozor.
Jak bylo řečeno výše, nejde jen o to, co jíme, ale i kolik toho jíme.
Správně zvolená tepelná úprava je také důležitá, a proto v létě určitě jídlo nesmažme, nezahušťujme a zbytečně nekořeňme. Tučné smažené a hodně kořeněné jídlo má tendence dráždit žaludek. Lépe je zaměřit se na barvy, protože pestrý a barevný jídelníček zaručí, že se potraviny v něm nebudou často opakovat a na talíři nás bude těšit stále něco nového. Základ jídelníčku tvoří tradičně snídaně, která by z celého dne mohla ukrojit až 20 % z celkové přijaté energie. Pomůže tělo probudit po noční pauze a dodá potřebné živiny. Díky svačinám mezi hlavními jídly zase udržíme cukr v krvi v rovnováze a nebudeme se pak dojídat a zahánět hlad. Svačiny v dopoledních a odpoledních hodinách oddálí výkyvy chutí a v létě osvěží, zasytí a zaženou pocit žízně.
Zelenina je skvělý zdroj vlákniny, vitaminů a minerálních látek, které nás ale při onemocnění ledvin celkem trápí. Především je třeba dávat pozor na draslík! A také obezřetně s vodou, které zelenina obsahuje až 90 % a je nutné ji započítávat do denního příjmu tekutin.
Při hyperkalémii (zvýšení hladiny draslíku v krvi)
Dvě porce ovoce denně:
1. porce čerstvého ovoce.
Nevhodné ovoce s vysokým množstvím draslíku: všechno sušené ovoce, banán, meloun cukrový, rebarbora, meruňky
2. porce ve formě kompotu bez šťávy.
Ze sterilovaného, konzervovaného a rozmraženého ovoce a zeleniny vždy vylijte šťávu, kterou dál nepoužívejte na další přípravu a ani jako šťávu na pití.
Dvě porce zeleniny denně:
1. porce syrové zeleniny (případně ve formě salátu).
Zeleninové saláty doplňte o pár kapek rostlinného oleje, aby se lépe využily vitaminy rozpustné v tucích.
Nevhodná zelenina s vysokým množstvím draslíku: bambusové výhonky, artyčoky, avokádo, celer, cibulka šalotka, červená řepa, hrášek zelený, kapusta růžičková, pastinák, petržel kořen, polní salát, rajčata, veškerá sušená zelenina, zeleninové protlaky
2. porce nesolené vařené zeleniny.
Vodu z vařené zeleniny slijte a dále nepoužívejte, proto nevhodné je zařazování zeleninových vývarů.
Povolené druhy: brokolice, květák, mrkev, zelené fazolky (vařené ve velkém množství vody, která se slije)! Zeleninu nepřipravujte v páře, na grilu ani v troubě – při těchto úpravách v ní zůstává nejvíce draslíku.
Výhoda jídla připraveného doma je, že znáte přesně jeho složení a můžete kdykoli ovlivnit jeho skladbu přesně si propočítat množství přijatých bílkovin. Výběr a množství potravin a tekutin se podřizuje doporučení lékaře, tedy dovolenému příjmu tekutin a hodnotám draslíku a fosforu v krvi. Nikdy nezapomínejte na léky, které jsou neodmyslitelnou součástí léčby. Jejich nepravidelné užívání zvyšuje riziko dalších zdravotních komplikací.
Recepty
- Cuketové noky s dipem ze zakysané smetany
- Okurkové smoothie s mátou
- Rozmarýnová limonáda
- Studená polévka z rukoly
Mgr. Miroslava Karbanová
nutriční terapeutka
DIETA při chronickém onemocnění ledvin