Informační ledvina

Nalaďte se
Rady a tipy

Nachlazení – vhodné tipy pro pacienty s CKD

8.10.2019

S podzimním ochlazením přichází každoročně vlna nachlazení. Chladná rána i večery registrujeme již v průběhu srpna, ale většinou až příchod sychravého podzimního počasí nás přistihne nedostatečně oblečené. K šíření viróz pak navíc přispívá také to, že začínáme trávit více času ve větším počtu v uzavřených vnitřních prostorách.

Co je to nachlazení

Nachlazením obvykle myslíme více než jen pouhé prostydnutí a následnou rýmu (odborně rhinitidu, tedy virový zánět sliznice nosní dutiny a nosohltanu). Tento pojem zahrnuje také často zánět v oblasti hltanu a hrtanu – tedy v horních cestách dýchacích. Zánět se pak snadno a rychle šíří do průdušnice a průdušek. Ani zápal plic není výjimkou. To už ale mluvíme o zánětu v dolních dýchacích cestách (hranicí jsou hlasivkové vazy) a tedy o vážnější situaci, ale o tom jindy. V tomto článku se zaměříme na záněty horních cest dýchacích, se kterými bychom si v naprosté většině případů měli umět poradit doma sami, případně si vystačit s volně prodejnými přípravky z lékárny.

Jak nachlazení vzniká

Jak z názvu vyplývá, často předchází prochladnutí a následné celkové oslabení organismu, které usnadní průnik virů. Ne vždy tak tomu ale je. Rýma je nejčastějším infekčním onemocněním vůbec a její vznik může být způsoben jen samotným kontaktem s nemocnou osobou. Jedná se tedy o virózu šířící se kapénkovou infekcí (tedy vzduchem ve formě miniaturních kapének obsahujících virové částice), které postižená osoba buď vdechne, nebo pozře. V kolektivu je rýma značně infekční a šíří se velmi rychle a snadno. Nakazit se je možné také kontaminovanými předměty, nejinfekčnějším předmětem bývá posmrkaný kapesník. Největší nebezpečí přenosu na zdravou osobu je v prvních třech dnech od propuknutí onemocnění. Nejčastějším původcem je rhinovirus, ale virů způsobujících rýmu jsou stovky. Dokonce se nezřídka může jednat o infekci více viry najednou.

Příznaky

Rozvoj rýmy předchází obvykle pocit zvýšené únavy, častější kýchání, může být zimomřivost. Následně se typicky přidává pálení v krku, ucpaný nos, bolest hlavy, kloubů, svalů, zvýšená teplota. Sekrece z nosu je zpočátku vodnatá a nehojná, hlen je průhledný. Později se množství hlenu zvětšuje, sekret je hustý a žlutý. Může dojít také k zarudnutí a pálení očí nebo zalehnutí uší. S určitým opožděním obvykle vzniká kašel (ne vždy). Pokud dominuje suchý kašel s horečkou a schváceností, jedná se s největší pravděpodobností spíše již o chřipku, která může mít u některých osob velmi vážný až fatální průběh.

Stanovení diagnózy

Stanovení diagnózy nebývá obtížné ani pro laika. Vzhledem k tomu, že rýma postihuje člověka velmi často, někdy i několikrát do roka, příznaky každý bezpečně zná. Pozornost si zasluhuje spíše situace, kdy jsou přítomny vysoké horečky, kašel s vykašláváním hnisavého hlenu (žlutozelený až zelený), bolesti na prsou nebo dušnost. V tomto případě je na místě návštěva lékaře a léčba pod jeho vedením (často jsou nutná antibiotika a léky na předpis). Stejně tak při těžším zánětu vedlejších nosních dutin nebo při angíně. Nemocný člověk by si tedy měl doma změřit teplotu, měl by sledovat vzhled hlenu a při bolesti v krku alespoň zběžně prohlédnout hrdlo a zhodnotit, zda je přítomno jen prosté zarudnutí nebo zda jsou na krčních mandlích i v krku bělavé povláčky, které by svědčily o angíně a tedy nutnosti antibiotické léčby. Hvízdavý zvuk v hrudníku při dýchání svědčí o zánětu průdušek.

Komplikace

Nepříjemnými komplikacemi rýmy jsou zánět vedlejších dutin nosních a zánět středouší. Obě komplikace souvisí se špatnou ventilací těchto dutin při zánětu (ucpaný nos a dýchání ústy – viz dále, omezená funkce Eustachovy trubice spojující nosohltan a střední ucho), čímž se usnadní šíření infekce. Dále může dojít k přestupu zánětu do dolních cest dýchacích a do plic.

Prevence

Prevence virových onemocnění je problematická a dalo by se říci, že úplná neexistuje. Je však známo, že snadněji onemocnění propukne u osob ve zvýšené fyzické či psychické zátěži, která není dobře kompenzována. Jinými slovy nedostatečný odpočinek, špatná životospráva či nadměrný dlouhodobý stres oslabuje organismus a zvyšuje náchylnost k nákaze. Dbáme na přiměřené oblečení k počasí (ani ne moc teplé, propocení a následné prochladnutí je stejně špatné jako nedostatečné oblečení). Určitou formou prevence je ohleduplnost nemocné osoby vůči svému okolí.

Tím je myšleno časté mytí rukou (není třeba používat dezinfekci, postačí mýdlo a teplá voda), dávání si ruky (nebo ještě lépe kapesníku) před ústa při kašli nebo kýchání a samozřejmě ideálně pokud je to možné, zůstat doma v prvních ,,nejkritičtějších“ dnech nemoci, a to hlavně u osob pracujících nebo pohybujících se ve větších kolektivech (např. školy, kanceláře). V současné době se nedoporučuje preventivní užívání vitaminových doplňků stravy, spíše je kladen důraz na pestrou a zdravou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny. U nemocné osoby však může podávání vitaminu C vést k rychlejšímu uzdravení. Stran prevence nelze nezmínit pravidelné očkování proti chřipce, byť v tomto článku se přímo chřipkou nezabýváme.

Očkování má bezesporu význam u starších osob nad 65 let věku a/nebo trpících chronickým léčeným onemocněním včetně chronického onemocnění ledvin. Očkuje se každoročně na podzim před chřipkovou sezonou a pro zmíněnou skupinu osob (+ ještě řadu dalších dle zákona č. 48/1997 Sb. §30, odst. 2a) je očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Léčba

Základ léčby stojí na fyzickém klidu, dostatku tekutin a léčbě příznaků. Při zvýšené teplotě by měl nemocný víceméně ležet v teple. Po odeznění úvodní fáze, při které je nemocnému nejhůře, je možné přejít do režimu poloklid, kdy již není nezbytné trávit všechen čas na lůžku, ale větší fyzické zátěži je vhodné se vyvarovat. Dbáme na to, aby místnosti byly alespoň dvakrát denně dobře vyvětrané. Suchý vzduch v bytech s ústředním topením lze zvlhčit položením mokrého ručníku na radiátor. Tip: k zlepšení vzduchu zkuste pokapat mokrý ručník několika kapkami eukalyptového éterického oleje.

Doporučený denní příjem tekutin se odvíjí samozřejmě od tělesných proporcí. Lze si jej přibližně spočítat ,,na míru“ tak, že vynásobíme svoji ideální tělesnou hmotnost třiceti a dostaneme množství tekutin v mililitrech, které bychom měli denně přijmout. Ideální hmotnost získáme odečtením stovky od své tělesné výšky v centimetrech. Vypočtený objem tekutin je při viróze (hlavně zpočátku) vhodné navýšit asi o 500 ml. Nejdůležitější je ale na příjem tekutin prostě nezapomínat a dbát. Nejlépe tak, že si požadovaný objem předem připravíme a s nikým se o něj nedělíme.

Několik tipů:

Zázvorový čaj

Oddenek zázvoru lékařského je přírodní antibiotikum. Lze jej připravit zcela jednoduše. Asi 25 g kořene zázvoru oškrabeme lžící, nastrouháme najemno a zalijeme 1 500 ml vroucí vody. Ideální je, pokud máme konvičku s vyndavacím bambusovým nebo kovovým sítkem (bambusové je z hlediska zachování vitaminů lepší) a po 5 minutovém vylouhovaní jej snadno odstraníme, a zabráníme tak tomu, aby byl čaj příliš štiplavý. Přidáme šťávu z poloviny citronu a dle chuti osladíme medem.

Domácí šípkový čaj

Šípkové keře jsou velmi rozšířené a sběr šípků k nasušení může být spojen s velmi hezkou procházkou na konci babího léta. Při sběru je důležité, aby plody přešly prvním ranním mrazíkem. Pak už stačí jen pracovní rukavice a dlouhé rukávy (šípek má ostré trny, které chtě nechtě budou tahat za šaty) a sbírat hezky červené a červenooranžové pevné plody do košíku. Ty pak v teple a suchu na plechu či sítu nasušíme a uschováme například v zavařovací sklenici. Na přípravu 1 500 ml čaje použijeme velkou hrst nasušených šípků, které rozdrtíme v hmoždíři. 

Drcení je třeba provést co nejpečlivěji, aby chuť čaje pak nebyla mdlá. Zalijeme vroucí vodou a louhujeme deset minut. Na přecezení je zapotřebí co nejjemnější síto, protože šípky mají v sobě jemná chmýříčka, která mohou v puse nebo krku škrábat. Případně vyndáme sítko s vylouhovaným šípkem a necháme drobné chmýří usadit na dně, které pak nesléváme. Šípek obsahuje velké množství vitaminu C a v zimě může být jeho dobrým zdrojem. Čaj opět ochutíme medem, lze i citronem.

Domácí průdušková směs

Během léta se můžeme na období nachlazení předpřipravit sběrem a sušením bylin. K vytvoření jednoduché průduškové směsi použijeme tři díly sušených jitrocelových listů, tři díly proskurníku (u nás lze těžko najít, ale dá se koupit samostatně v bylinných lékárnách) a jeden díl sušeného lipového květu. Jednu lžíci této směsi přelijeme 250 ml vroucí vody, přiklopíme hrnek talířkem a louhujeme 3 – 5 minut. Popíjíme 2 denně.

Horečka by se při běžném nachlazení neměla vyskytovat. 

Často ale bývá zvýšená teplota s bolestí hlavy. K úlevě lze užít paracetamol v dávce 500 mg/tableta. Tento lék proti horečce je bezpečný i u osob s onemocněním ledvin a je volně prodejný. Pokud nemocný potřebuje užít paracetamol častěji než třikrát denně, je ke zvážení návštěva lékaře. Velmi důležitým detailem léčby rýmy je odstranění ucpaného nosu. Ačkoliv se to nezdá, dýchání nosem je velmi důležité. Proudění vzduchu nosem ventiluje (doslova provětrává) vedlejší nosní dutiny, a brání tak šíření infekce do jejich nitra. V lékárně je dnes k dispozici řada účinných volně prodejných nosních kapek či sprejů, s jejichž výběrem a užíváním zkušený lékárník snadno poradí.

bolest v krku

Při bolesti v krku při polykání je starou osvědčenou pomocí Priessnitzův zapařovací obklad. Namočíme větší látkový kapesník, složíme podélně na obdélník a položíme na suchý látkový šátek (stejně jako kapesník složený podélně) a zavážeme kolem krku mokrým kapesníkem přiloženým na kůži na přední stranu krku. Ponecháme do zapaření, pak sejmeme. Nepoužíváme jej při dráždivém kašli. Kašel bývá někdy urputným a nepříjemným příznakem.

kašel

Nejdůležitější léčbou kašle je hojný přísun tekutin (pozor ne příliš horkých). Při suchém kašli si v lékárně požádáme o lék proti kašli (např. bromhexin nebo směs butamirátu a guaifenesin v kapkách – nesmějí osoby s onemocněním myasthenia gravis). Dobrý efekt mívá také podání antihistaminika jednou denně, sníží překrvení a otok sliznice dýchacích cest. Záchvaty kašle snadno provokuje změna teploty okolního prostředí (přechod z venkovního chladu do vyhřátého prostředí v budově, v dopravním prostředku atd.) a konzumace některých potravin podporujících tvorbu hlenu (mléko, čokoláda).

Při kašli s vykašláváním hlenu je vhodnější zakoupit lék usnadňující odkašlání (např. ambroxol nebo acetylcystein). Někdy se však neobejdeme bez léku na předpis, obzvláště pokud nemocný kvůli kašli nespí a trápí se záchvaty kašle. Při návštěvě lékárny se vyplatí zakoupit také hojivou mastičku na poškrábaný nos, která může vzniku bolavé odřené kůže pod nosem i zcela předejít, pokud s aplikací začneme včas. Stravu preferujeme při nachlazení lehkou, nenadýmavou. Počáteční nechutenství, které ale trvá jen přechodně a krátce, není nutné překonávat násilím. Naopak zvýšení chuti k jídlu je příznivou známkou začínajícího uzdravení. Na závěr ještě jedna poznámka. Diabetici s onemocněním ledvin užívající na cukrovku lék metformin by při viróze měli tento lék po dobu teplot vysadit.

Prognóza

K vyléčení dochází většinou za týden až deset dní. U oslabených osob ale mohou potíže přetrvávat i delší dobu. Kašel obvykle odezní o něco později.

MUDr. Adéla Maříková

DIETA při chronickém onemocnění ledvin