Rozhovor s nutriční terapeutkou

Rozhovor s nutriční terapeutkou Danou Sasakovou o nízkobílkovinné dietě, stravování a léčbě při chronickém onemocnění ledvin.

Nízkobílkovinná dieta, co to vlastně je?

Pro koho je nízkobílkovinná dieta určená?

Nízkobílkovinná dieta je určena pacientům, kteří mají chronické onemocnění ledvin. U těchto pacientů se funkce ledvin (očišťovací, filtrovací atd.) snižuje a časem může dojít k úplnému selhání tohoto orgánu.
Ledvinová nedostatečnost neboli omezená funkce se projevuje hromaděním odpadních látek, což může způsobit další zdravotní komplikace (chudokrevnost, vysoký krevní tlak, poruchy složení krve atd.). Aby se snížily nežádoucí komplikace a ledviny si zachovaly svou funkci po co nejdelší dobu, je potřeba dodržovat konzervativní léčbu. Tato léčba spočívá ve formě medikamentózní a vyžaduje také úpravu stravování.

Proč je při chronickém onemocnění ledvin a konzervativní léčbě důležitá úprava stravování?

Výživa je důležitou součástí léčby tohoto onemocnění. Může zpomalit progresi onemocnění tak, aby dialyzační a transplantační léčba byla až tou úplně poslední nezbytností.
Dieta se tedy stává součástí terapeutického opatření. Má za úkol nezatěžovat nemocné ledviny, optimalizovat nutriční stav pacienta, předcházet malnutrici (podvýživě), zlepšit kontrolu tekutin, udržet elektrolyty v přijatelném rozmezí a v neposlední řadě zachovat co nejkvalitnější život.

Proč právě nízkobílkovinná dieta?

Při trávení bílkovin jsou ledvinami vylučovány odpadní látky (močovina, amoniak atd.). Je-li bílkovin mnoho, ledviny jsou přetěžovány a poškozovány. Trpí-li pacient chronickým onemocněním ledvin, měl by být jeho hlavní cíl ledvinám ulehčit. Proto je součástí léčby nízkobílkovinná dieta.
Pokud je činnost ledvin omezená a množství přijatých bílkovin ze stravy by zůstalo beze změny, tak by se tyto odpadní látky hromadily v krvi a mohly by způsobit další zhoršování funkce ledvin i jiné zdravotní komplikace.
Výběr vhodných potravin a jejich množství patří k léčebným postupům, které snižují zátěž na nemocné ledviny. Množství bílkovin vám přesně stanoví lékař.

Pokud mám dodržovat nízkobílkovinnou dietu, není tedy nejlepší bílkoviny úplně ze stravy vyřadit?

Ne, bílkoviny patří k základním živinám. Jsou zdrojem energie a potřebujeme je jako základní stavební látky lidského těla. Dále jsou důležité pro tvorbu enzymů, hormonů, obranyschopnost, hojení ran a další činnost spousty orgánů.
Kvalitu bílkovin určuje zastoupení aminokyselin, ze kterých jsou jednotlivě složeny. Podle počtu aminokyselin rozdělujeme bílkoviny na plnohodnotné a neplnohodnotné. Protože bílkoviny přijímáme pouze stravou (jiným způsobem si organismus tuto živinu neumí vytvořit), je u sestavování nízkobílkovinné diety nutné klást důraz hlavně na výběr potravin s vysokou biologickou hodnotou (tj. maso, drůbež, mléčné výrobky).
Z celkového denního příjmu bílkovin by tedy právě plnohodnotné bílkoviny měly ve stravě převažovat (50–70 %) a zbytek by měl být doplněn o neplnohodnotné bílkoviny (např. o brambory, luštěniny, obiloviny, bezlepkové potraviny atd.).
Musíme však mít vždy na paměti, že při plánování diety se musí hodnotit celkový stav pacienta a riziko podvýživy.
Proto k nezbytnostem léčby patří pravidelné kontroly stavu výživy, a to pomocí klinických a laboratorních vyšetření.

Jde v nízkobílkovinné dietě pouze o snížení příjmu bílkovin?

Ne. Je potřeba zdůraznit, že je nutná optimalizace nutričního příjmu všech živin. U pacientů s konečným stádiem chronického onemocnění ledvin jsou výživová opatření zásadní. Je důležitý i adekvátní energetický příjem, tzn. 30 kcal/kg tělesné hmotnosti, aby byla udržena optimální tělesná hmotnost.
To znamená, že v rámci nízkobílkovinné diety musí být zajištěn dostatek jídla a kalorií, aby bílkoviny nebyly použity jako energetický zdroj. Dieta by dále měla být vyvážená i z pohledu příjmu ovoce a zeleniny, vlákniny a jiných minerálních látek.
Zásadou diety je pestrost, pravidelnost, barevnost a kvalita.

Na co dalšího je důležité si dávat pozor?

FOSFÁT
Hyperfosfatemie neboli vysoká hladinu fosfátu. Porucha rovnováhy mezi fosfátem a vápníkem může zvýšit kalcifikaci – tvrdé usazeniny v měkkých tkáních a cévách, což vede ke kardiovaskulárnímu či plicnímu onemocnění nebo k bolesti kloubů atd. V dietě se nedoporučují potraviny bohaté na fosfor, jako jsou čokoláda, uzeniny, vnitřnosti, ryby, ořechy, semínka, luštěniny, instantní potraviny, polotovary, ochucovadla atd. Příjem fosfátů v dietě by měl být max. do 1 000 mg/den.

DRASLÍK
Dalším faktorem, který může zvyšovat riziko srdečního selhání, je nerovnováha hladin draslíku v krevním séru, proto je nutná pravidelná kontrola. Při vysokých hladinách je nutné omezit příjem některých druhů ovoce a zeleniny, naopak při nízkých hodnotách je nutné zvýšit příjem potravin bohatých na draslík (např. rajčata, sušené ovoce, pomeranče atd.).

VÁPNÍK
Dieta s nízkým obsahem bílkovin obsahuje málo vápníku. Pro dosažení doporučovaného příjmu 1,5–2,0 g je nutné ho doplňovat formou tablet.

SODÍK
Tato minerální látka je významná v regulaci rovnováhy tekutin. Při snížené funkci ledvin a zvýšené spotřebě soli a skryté soli (např. v uzeninách, sýrech, pečivu atd.) může docházet k vysokému krevnímu tlaku, otoku plic, končetin atd.

TEKUTINY
Příjem tekutin by měl být v rovnováze s výdejem tekutin. Povolený objem tekutin vám sdělí lékař a vhodný výběr tekutin doporučí nutriční terapeut.

VITAMÍNY
Vhodné vitamíny je nutné vybrat s lékařem. Nejčastěji se doplňují vitamíny rozpustné ve vodě, vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) se naopak nedoplňují.

Jaké jsou nejčastější chyby u nízkobílkovinné diety?

Z nejčastějších chyb bych asi jmenovala nerovnoměrný příjem bílkovin a upřednostnění rostlinných bílkovin před živočišnými. Převaha polotovarů, instantních potravin a potravin z rychlého občerstvení před domácí stravou. Nedostatečný příjem tekutin.Velmi často však pacienti neporozumějí dietním úpravám, nebo dokonce nechtějí změnit stávající životosprávu.

Jaký je cíl nízkobílkovinné diety?

Hlavním cílem je mít potřebný plán s přesnými nutričními požadavky na příjem energie, živin, minerálií, tekutin. Dalším cílem je, aby pacient získal dietní opatření a porozuměl jejich důležitosti a aby oddálil výskyt dalších komplikací a prodloužil si období kvalitního plnohodnotného života bez dialyzační léčby.

Jaký je váš tip, aby bylo reálné nízkobílkovinnou dietu dlouhodobě dodržovat?

Aby dieta byla co neúčinnější, je potřeba dodržovat určitá pravidla, která bych shrnula do několika bodů:

• Naslouchat doporučení lékaře (nefrologa) a nutričního terapeuta.
• Užívat jen léky, potravinové doplňky, které vám byly naordinovány.
• Snažit se stravu rozdělit do několika denních dávek se zachováním příjmu energie a všech živin, minerálií, a to podle aktuálních potřeb.
• Vybírat jen potraviny, které vám doporučil nutriční terapeut.
• Tolerance rodiny, která bude nejen nápomocná při přípravě pokrmů, ale bude i motivovat k disciplíně.
• A v neposlední řadě, všechny změny ve svém zdravotním stavu a v životosprávě hlásit lékaři.

Jak tuto léčbu zvládají ostatní pacienti?

Shrnula bych to asi takto – pacienti s omezenou funkcí ledvin se chtějí cítit co nejlépe a chtějí co nejvíce zachovat kvalitu svého života tak, aby je onemocnění co nejméně ovlivňovalo v jejich koníčcích, zájmech, ale i práci.
Podle dosavadních zkušeností vím, že čím dříve pacienti začnou s úpravou stravy a životosprávy, tím méně mají potíží později.
Vždy ale záleží na každém z vás, jak se k léčbě, doporučovaným změnám stravy a životnímu stylu postavíte. Je velmi důležité, abyste všemu dobře rozuměli a nebáli se zeptat, co se s vaším organismem může stát nebo co se s ním děje. Proto se zajímejte, hledejte, diskutujte, oslovujte svého lékaře a nutričního terapeuta. Jsme tu pro vás a i my chceme mít co nejvíce spokojených pacientů bez komplikací.

Dana Sasaková
nutriční terapeutka