Saláty

Když se řekne salát, mnoho lidí si představí pouze zelené listy. Ale salát není jen to. Pokud si salát vhodně složíme, může plnohodnotně nahradit jednu celou denní porci i v případě nízkobílkovinné diety.

Větší porce představuje vhodnou alternativu oběda či večeře. Například oběd může tvořit salát z uvařených nízkobílkovinných či bezlepkových těstovin smíchaných s tuňákem a zeleninou a doplněný lžičkou jogurtu.Malý salát je pak vhodný jako dopolední přesnídávka nebo odpolední svačina. Stejně tak se může servírovat jako doplněk hlavního jídla. K obědu, večeři i svačinám lze podávat až 200 g zeleniny nebo 150 g ovoce, případně kompotu. Při omezení draslíku vybíráme podle složení vhodné druhy.

Hlavní složkou klasického salátu bývá zelenina, která je bohatá na vlákninu.

Ta příznivě ovlivňuje peristaltiku a funkci střev a zároveň pomáhá regulovat hladinu cholesterolu i cukru v krvi. Do stravy se dostává hlavně ve formě ovoce, zeleniny, pak i celozrnného pečiva.
To, jak si salát složíme, je na uvážení a chuťových preferencích každého, ale svou roli hraje také případná nutnost omezení draslíku. Vždy je proto vhodné znát a sledovat nutriční hodnoty jednotlivých komponentů. Volbou číslo jedna jsou bezesporu čerstvé druhy potravin, tedy čerstvá zelenina. Díky ní se v jídelníčku navýší příjem vitaminu C a kyseliny listové. Při vysoké hladině draslíku v krvi je vhodné zařadit saláty např. z hlávkového zelí, čekanky, pekingského zelí, fenyklu, mangoldu či salátových okurek.

Zeleninové saláty, které nejsou kombinovány s další surovinou, se nejčastěji dochucují zálivkou nebo dressingem.

Vždy je vhodné použít doma připravené dochucovadlo namísto kupovaného. Tak si člověk může být jist, z čeho je pokrm vlastně složený. Mezi oblíbené druhy zálivek patří voda s čerstvou citronovou šťávou a špetkou cukru a soli. Domácí dressingy lze snadno připravit smícháním např. zakysané smetany a lžičkou hořčice. Někdy lez využít i majonézu, která by se ale neměla zařazovat příliš často. Ideální pro ochucení salátu je extra panenský olivový olej. Velmi populární jsou i oleje z konopného semínka, ořechů apod.

Čerstvá zelenina se může doplnit i mraženou zeleninou, kterou lze nechat jen povolit a hned použít nebo před vložením do salátu zlehka orestovat na troše másla nebo řepkového oleje. Méně vhodné druhy zeleniny jsou pak nakládané a konzervované. Obsahují mimo jiné i velké množství soli a cukru. Pokud je salát připravovaný např. z brambor, je nutné je před vařením nechat cca 2 hodiny louhovat, abychom snížili obsah draslíku a pak vodu slít a povařit je ve vodě čerstvé. Salát nemusí být jen studený. Do salátu lze přidat i povolené množství masa či ryby. Mezi tepelné úpravy, jak masa, tak i zeleniny patří vaření, dušení, pečení, vaření v páře nebo restování na kvalitním tuku. Vložkou do salátu může být vařená rýže nebo nízkobílkovinné, bezlepkové či rýžové těstoviny.

Pod pojmem salát si lze představit i pokrm z ovoce.

To by se v jídelníčku mělo objevovat až 3x denně. A může být čerstvé, mražené, konzervované, ve formě kompotu nebo čerstvé šťávy či džusu. U ovoce obzvláště platí, že je třeba dát pozor na obsah draslíku a zařazovat povolené druhy. Vhodnější jsou méně vyzrálé a nepřezrálé kusy. Velmi výjimečně nebo spíš vůbec by se nemělo zařazovat ovoce v dehydratované podobě jako datle, fíky a meruňky, které obsahuje draslíku maximální množství.
Jako nevhodné saláty můžeme označit hotové saláty z pultů obchodů, nejčastěji se značným podílem majonézy. Různé pochoutkové a vlašské saláty by se neměly do jídelníčku zařazovat vůbec. Pak je zde také kategorie salátů rybích. Jedná se hlavně o ryby marinované a také často nakládané do majonézy. I zde platí, že je lepší rybí salát připravit doma. Ohlídat si velikost porce ryby a marinovat jí s čerstvou natí a kořením např. v zakysané smetaně.

Recepty

• Tuňákový salát
• Ovocný salát

Mgr. Miroslava Karbanová
nutriční terapeutka