Zelí
Zelí je mocná zelenina, pěstuje se již více než 4000 let. Staří Egypťané, Řekové ji používali jako léčivou rostlinu, která posilovala tělo i ducha. I my se chceme snažit svými příspěvky o totéž.
Zajímavost:
Slovensky, polsky, rusky se zelí řekne kapusta. V češtině je to název pro jiný druh zeleniny.
Proč si ho máme dopřát?
- Protože obsahuje vysoký podíl vitamínu C.
- Protože obsahuje vlákninu (v půl šálku drceného zelí je asi 1 g vlákniny), 1 g proteinů, 4 g sacharidů.
- V půl šálku vařeného zelí si dodáte vitamín C, vitamín K, kyselinu listovou, B6, vápník, draslík, thiamin, betakaroten, lutein a další.
- Je vhodný i pro pacienty, kteří chtějí zhubnout a připravit se na TX. Obsahuje malé množství energie, tuků a vysoký podíl vlákniny.
- Protože podporuje vylučování a detoxikaci.
- Protože může snížit riziko hypertenze, srdečního onemocnění, rakoviny, osteoartrózy.
- Protože zabraňuje kolísání hodnot krevního cukru.
- Protože vláknina na sebe ve střevech nabaluje žlučové kyseliny a cholesterol a snižuje kyselost žaludku. Změkčuje stolici a udržuje obsah střev v pohybu pro snazší vyprazdňování.
- Protože působí proti kardiovaskulárním chorobám.
Nežádoucí účinky hlávkového zelí
- Zvýšená plynatost – ano je to pravda, zelí není lehce stravitelné, proto jestli se dostaví plynatost, říhání, tak jedinou možností prevence je tuto potravinu nejíst.
- průjem – se velmi často objevuje u pacientů, kteří mají zažívací onemocnění, syndrom dráždivého tračníku, proto všude platí všeho s mírou.
- Nízké hladiny cukru až hypoglykémie může vyvolat u diabetických pacientů velký příjem této zeleniny.
- Velká ostražitost by měla být u pacientů, kteří užívají léky na srážení krve. Zelí obsahuje vitamín K a zvýšená konzumace zelí by mohla ovlivnit tuto léčbu.
Druhy zelí
Hlávkové zelí – do obchodní sítě přichází bílé a červené.
– Pozdní druhy zelí jsou vhodné pro zelí krouhané – kysané zelí. – Červené zelí je odolnější proti mrazům a škůdcům. – Nejvíce ochranných látek je v syrovém zelí. Tepelným zpracováním se množství látek snižuje, ale využitelnost je vyšší. – Hodí se jako příloha k masu, běžně se nakládá nebo se podává jako barevná příloha k pokrmům. |
Doporučení k vaření:
– Při dušení a vaření zpočátku nepřikrývat hrnec pokličkou.
– Nevyhýbat se kysanému zelí, je zdravější pro vaše zažívání.
– Červenou barvu zelí zachováte, když přidáte do vody ocet.
– Při přípravě zelných závitků listy spaříme horkou vodou a popřípadě vyřízneme tuhý košťál.
Pekingské zelí – v obchodech známe pod názvem čínské zelí.
– Pro nízký obsah vlákniny je lehce stravitelné. – Z minerálů má vysoký obsah draslíku a velmi nízký obsah sodíku. – Tato zelenina podporuje vylučování vody z organismu. – vhodné je pro diety šetřící trávicí trakt – tolik nenadýmá – nejideálnější je příprava čerstvých salátů |
Čínské zelí – ve své domovině se nazývá pak-soi. Netvoří hlávky, ale dlouhé tužší listy. Má chuť jako chřest.
– Dobrý vliv na sliznici trávicího traktu – tolik nenadýmá. – Vhodné je pro metabolismus tuků, při redukčních dietách. – Vhodné je při hypercholesterolémii, ateroskleróze, zvápenatění tepen. – Vhodné při zánětech střev – Tato zelenina je určená k přímé konzumaci. Ze syrových listů se připravují saláty. |
Jestliže vám lékař sdělí, že vaše hladiny draslíku jsou vysoké, je nutné omezit příjem hlavně hlávkového zelí. Další druhy zelí jsou vhodné do 150 g příjmu na porci k obědu nebo k večeři.
Recepty
Dana Sasáková
nutriční terapeutka
DIETA při chronickém onemocnění ledvin